|
|
Vliv konstrukce odhrnovaček na odpor pluhu
Opluštil, Adam
V teoretické části je pojednáváno o konstrukcích strojů na zpracování půdy, konkrétně jsou popsány konstrukce pluhů a také jsou popsány konstrukce strojů pro minimalizační zpracování půdy. Praktická část se zabývala zkoumáním dvou typů odhrnovaček pluhu. Prvním typem konstrukce je plná odhrnovačka a druhým typem je pásková odhrnovačka. Obsahem práce bylo mimo jiné zjišťování, který typ konstrukce působí větším odporem na celý pluh. K měření byly použity pluhy od firmy Pöttinger SERVO 45 M PLUS a SERVO 45 M PLUS NOVA. Oba pluhy byly 4 - radličné oboustranné, aby bylo možné výsledky porovnat. Jako zdroj tažné síly byl použit traktor Zetor Forterra 150 HD o výkonu 95 kW (129,2 koní). Terénní měření, které probíhalo od 9. srpna do 11. srpna 2021, se uskutečnilo v katastru obce Sebranice u Skalice nad Svitavou. Pozemek, o velikosti zhruba 10 ha, kde probíhalo měření, se skládal z hnědozemi s obsahem humusu 2,5 %. Dále byly vytyčeny měřící úseky o délce 50 m. Při měření se shromažďovali údaje o: času projetí vytyčeného úseku, tahové síle, spotřebě paliva, utužení půdy, hloubce a záběru pluhu. Spotřeba paliva byla měřena hmotnostními průtokoměry. Abychom změřili měrný odpor pluhu, byla orební soustava tažena druhým traktorem. Tažný traktor značky John Deere 8330 měl výkon 254 kW (330 koní). Spojení těchto dvou traktorů bylo zajištěno lanem s vloženým tenzometrickým snímačem síly Hottinger, jenž byl umístěn v závěsu tažného traktoru. Podmínkou pro vypočítání odporu pluhu bylo zjistit valivý odpor, který se následně odečetl od tahové síly. Výsledky uvádí, že průměrný procentuální rozdíl mezi měrnými odpory pluhů činil téměř 4,7 % s tím, že plná odhrnovačka (68,47 kPa) měla větší měrný odpor než pásková odrhovačka (65,40 kPa). Z toho nám vyplývá, že v těžších půdách je z ekonomického hlediska výhodnější použít pluh s páskovou odhrnovačkou, u které je menší odpor.
|
|
|
Analýza vlivu půdní injektáže na stabilitu a vitalitu stromů
Kyslík, Ondřej
Práce se zabývá vlivem půdní injektáže na stabilitu a vitalitu stromu. Měření bylo provedeno na třech jedincích druhu Tilia cordata Mill. Na základě dat naměřených pomocí tahových zkoušek byl pro každý strom vypočítán bezpečnostní faktor před a po provedení půdní injektáže. Mezi bezpečnostními faktory nebyly pozorovány signifikantní změny, a lze tak tvrdit, že v tomto případě nemělo ošetření půdní injektáží vliv na stabilitu zkoumaných stromů.
|
|
|
Průzkum půd z hlediska degradace půdní struktury a stavby s využitím penetrometrie pro vybranou oblast
POLAN, Tomáš
Diplomová práce se zabývá degradací půdy, jednotlivými degradačními procesy a ve vybrané oblasti zkoumá půdní strukturu. Pro zpracování práce byly zvoleny dvě výzkumné technologie. Jednou z nich je měření zhutnění půdy pedometricky a druhou je rozbor půdních vzorků odebraných pomocí Kopeckého válečků, na zjiště-ní vodní retenční kapacity, pórovitosti a provzdušněnosti půdy. Ve zvolené oblasti se mezi sebou porovnávají dvě metody zpracování půdy, technologie se zpracování půdy orbu a technologie zpracování půdy bez orby. V závěru práce jsou shrnuty výsledky šetření a doporučeny postupy pro snížení degradačních vlivů na půdu.
|
|
|
Porovnání utužení půdy na zemědělském pozemku v závislosti na použité technologii jejího zpracování
MACH, Václav
Diplomová práce řeší problematiku degradace půdy zhutněním, a jaký vliv na pedokompakci má odlišný způsob kultivace. Blíže popisuje problém zhutněných půd, vznik této degradace, jaké má následky a zda je možné zhutnění předcházet či jej následně odstranit. Zabývá se též popisem měřicího přístroje, díky němuž lze zjistit hodnoty penetrometrického odporu půdy a její vlhkosti. Blíže popsány jsou také jednotlivé pracovní operace, které na pozemku proběhly. Podrobněji je rozebráno především zpracování půdy, jelikož právě systém kultivace může zhutnění velmi ovlivnit. Uvedeny jsou nejčastější využívané systémy zpracování půdy s jejich výhodami a nevýhodami. Experiment v rámci diplomové práce je zaměřen na ovlivnění zhutnění půdy rozdílnou technologií jejího zpracování. Polní pokus proběhl na pokusném pozemku, který byl rozdělen z hlediska zpracování půdy do dvou částí. Na jedné z částí se během tří let prováděla orba a na druhé byla orba nahrazena kypřením. Po nashromáždění potřebných dat proběhlo jejich vyhodnocení. Pro lepší interpretaci jsou hodnoty penetrometrického odporu a vlhkosti půdy shrnuty v tabulkách a vykresleny v grafech.
|
|
|
Minimalizační technologie zpracování půdy ke kukuřici na zrno
Adámek, Josef
Diplomová práce se zaměřuje na porovnání vlivu různého zpracování půdy na výnosy kukuřice na zrno a změny půdních vlastností. Sledování probíhalo na pokusném stanovišti s monokulturou kukuřice v pokusu založeném v roce 2001 v kukuřičné výrobní oblasti na hlinité hnědozemní půdě. V práci byly zpracovány výsledky z roku 2015 a 2016. Hodnoceny byly čtyři varianty zpracování půdy - konvenční zpracování s orbou (0,22 m), hluboké zpracování půdy kypřením (0,25 m), mělké zpracování půdy kypřením (0,12 m) a přímé setí do nezpracované půdy. Nejvyššího průměrného výnosu kukuřice bylo dosaženo v roce 2016 po hlubokém kypření (13,35 t.ha-1), podobné hodnoty byly po mělkém kypření (13,23 t.ha-1) a orbě (12,94 t.ha-1), nejnižší byl výnos po přímém setí (12,35 t.ha-1). Výnosy roku 2015 byly ovlivněny extrémními klimatickými podmínkami a byly zhruba o 50 % nižší než v roce 2016. Nejvyšší výnosy v roce 2015 byly naměřeny po hlubokém kypření (6,67 t.ha-1) a nejnižší po orbě (5,63 t.ha-1). V diplomové práci byly také hodnoceny základní fyzikální vlastnosti půdy - objemová hmotnost, celková pórovitost, minimální vzdušná kapacita a objemová vlhkost. Ze statistického hodnocení vyplývá, že s klesající intenzitou zpracování půdy dochází ke statisticky významnému zvýšení hodnot objemové hmotnosti půdy a snížení celkové pórovitosti. U varianty přímého setí bylo dosaženo nejvyšších hodnot objemové hmotnosti půdy, nejnižších hodnot celkové pórovitosti a nejnižších hodnot minimální vzdušné kapacity. Tyto hodnoty naměřené u varianty přímého setí v hloubce 0,10-0,20 m překračovaly kritické limity zhutnění půd. Nejnižší objemová vlhkost byla u varianty s hlubokým kypření a nejvyšší u varianty přímého setí. Naměřený penetrometrický odpor půdy se vždy zvyšoval pod hloubkou zpracování půdy a zde se utvářela utuženější vrstva. Avšak pouze u varianty s orbou došlo k překročení kritického limitu udávajícího zhutnění půd a to v hloubce 0,25 m. Z dlouhodobého hodnocení lze doporučit variantu mělkého kypřením půdy pro pěstování zrnové kukuřice v této oblasti. Tato varianta poskytuje kukuřici optimální podmínky pro růst a vývoj, a oproti variantě s orbou je šetrnější k půdě, rentabilnější a efektivněji využívá pracovní sílu. Zkušenosti z praxe i výsledky našeho pokusu potvrdily doporučení pravidelného zařazení hlubokého kypření při pěstování kukuřice na zrno.
|
|
|
Hodnocení vlivu pojezdů mechanizačních prostředků na utužení půdy v meziřadí vinic =: Evaluation of the impact of mechanical means on soil compaction in vineyards. /
Klasa, Ferianc Juraj
Předložená dizertační práce se zabývá hodnocením vlivu pojezdů mechanizačních prostředků na utužení půdy v zatravněném a kultivovaném meziřadí vinic po aplikaci odstupňovaných dávek organické hmoty (kompostů). Tato otázka byla ověřována za pomoci penetrometrických měření. Pro potřeby založení experimentu byly ve vinohradnickém regionu Jižní Moravy vytypovány tři experimentální stanoviště s rozdílnými půdními podmínkami (Lednice, Velké Bílovice, Mikulov). Zde proběhla na podzim 2013 aplikace kompostu do kultivovaného meziřadí v dávkách 5 a 10 kg.m-2. Penetrometrická měření u každého experimentálního stanoviště probíhala ve čtyřech variantách (zatravněné meziřadí, kultivované meziřadí, kultivované meziřadí s aplikací 5 kg.m-2 a kultivované meziřadí s aplikací 10 kg.m-2). Jednotlivá měření probíhala za pomoci penetrometru od firmy Eijelkamp, který pracuje s přesností 99,9 % a jeho pracovní hloubka je 800 mm. Současně byly také odebrány vzorky půdy, které sloužily pro stanovení momentální půdní vlhkosti. Na základě měření byly zjištěny vysoké hodnoty půdního zhutnění u všech sledovaných stanovišť. Současně byl prokázán pozitivní vliv dodané organické hmoty v podobě kompostu na celkové utužení půdy, které bylo na podzim 2016 o 20 % nižší než na podzim 2013. Jako nejhorší se ukázalo hodnocené období jaro 2014 a podzim 2015. Nejvyšší hodnoty penetrometrického odporu půdy byly při tom naměřeny z pravidla u varianty zatravněné meziřadí. Naopak nejnižší hodnoty byly naměřené u varianty kultivované meziřadí s aplikací 10 kg.m-2. Součásti dizertační práce jsou také výsledky hodnocení přenosů tlaků za pomoci programu TASC a výsledky vytváření otisku pneumatik.
|
|
|
Hodnocení fyzikálních vlastností půd v podmínkách trvale udržitelného vývoje vinic =: Evaluation of the physical properties of soils in conditions of sustainable development of vineyards /
Jankovičová, Marta
Předložená disertační práce se zabývá vlivem aplikace dvou rozdílných dávek kompostu na změnu vybraných fyzikálních vlastností půd. Pro potřeby realizovaných experimentů byla zvolena pokusná stanoviště (Lednice, Klentnice, Velké Bílovice) s rozdílnými půdními podmínkami, ve vinohradnickém regionu jižní Moravy. Z hlediska časového vymezení byla experimentální měření prováděna od podzimu 2013 do podzimu 2016. Odběry neporušených půdních vzorků pomocí Kopeckého fyzikálníh válečků byly na každém stanovišti realizovány v devíti variantách, které respektovaly management údržby meziřadí, prostorovou zonaci a dávky kompostu. Z fyzikálních vlastností byly především sledovány objemová hmotnost redukovaná (OHR; g. cm-3) a celková pórovitost (P; % obj.), které jako významné aspekty predikují zhutnění půdy. Na základě analýz fyzikálních vlastností, byla zjištěna míra pedokompakce u všech experimentálních vinic, současně experimentem byl prokázán pozitivní vliv organické hmoty ve formě kompostu na hodnoty OHR a celkové pórovitosti půdy.
|
|
|
Vliv zhutnění půdy na produkční ukazatele cukrové řepy
Balák, František ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Metody podzimní přípravy k cukrovce se stále orientují především na klasické postupy, které se zakládají na orbě. V nedávné době se začaly prosazovat metody minimalizace i v porostech cukrovky, především kvůli svému protieroznímu účinku. Tato práce se zabývá otázkou, zda se minimalizační postupy dokáží tomu klasickému vyrovnat ve svém pozitivním efektu na úrodnost půd. K jejich porovnání byl měřen penetrační odpor půdy, který funguje jako ukazatel zhutnění půd, jež by měla kvalitně provedená podzimní příprava snižovat. Cílem této práce je stanovit zhutnění půdy zpracované hlubokou orbou nebo hlubokým kypřením na konkrétním honu s porostem cukrové řepy a vyhodnotit dopady půdního zhutnění na její produkci.
Výzkum probíhal v poloprovozních pokusech na polích v okolí Jičína v letech 2012 až 2015. Sledovanými polními parametry byly penetrační odpor půdy a půdní vlhkost. Sledované úseky porostu byly v době technologické zralosti ručně sklizeny a z odebraných bulev byl následně vyhodnocen jejich výnos, cukernatost a další jakostní ukazatele. Testovaná pole byla průměrně zhutněná, penetrační odpor do 40 cm se pohyboval mezi 3 až 4 MPa, podle kvality přípravy a termínu hodnocení. Orba i hluboké kypření dokázaly prokazatelně snižovat zhutnění půdy a tím značně přispívaly k dobrému založení porostu cukrové řepy. Parametry výnosu i jakosti byly velice dobré, výnos bulev dosahoval v průměru 95 t.ha-1 a cukernatost 18,7 %. Výnos polarizačního cukru byl v průměru 17,8 t.ha-1.
Jak se z výzkumu ukázalo, podzimní příprava půdním kypřičem je v intenzitě kypření půdy srovnatelná s orbou a ve svém efektu na kvalitu porostu ji dokonce mírně převyšuje. Kvalitní podzimní příprava zlepšuje hodnoty všech výnosotvorných prvků i parametrů jakosti. Mezi základními výnosovými parametry obou variant podzimní přípravy nebyl pomocí testů nalezen statisticky významný rozdíl. Ve výnosu polarizačního cukru byl nalezen statisticky významný rozdíl 1,5 % ve prospěch hlubokého kypření půdy.
|
|
|
Hodnocení negativního vlivu degradačních faktorů na půdu a návrh možností jeho omezení - vytvoření podkladů pro plnění požadavků daných návrhem Směrnice na ochranu půdy EU
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno ; Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Brno ; Ekotoxa Opava, s.r.o., Opava ; Remeš, Michal ; Menšík, Ladislav ; Dumbrovský, Miroslav ; Kulhavý, Jiří ; Sáňka, Milan
Základním cílem projektu je vytvoření metodických podkladů a návrhů pro podporu udržitelného užívání půdního fondu a zajištění informací z oblasti ochrany půdy. Projekt má ověřovat možnosti pro zlepšení stavu zemědělských, lesních a ostatních půd v ČR s ohledem na negativní působení jednotlivých degradačních faktorů. Celá struktura projektu je sestavena tak, aby byly vytvořeny podklady pro plnění požadavků daných návrhem Směrnice na ochranu půdy EU. Jedná se zejména o tyto požadavky: Zlepšit stav půd s ohledem na vliv jednotlivých degradačních faktorů, přispět k objasnění zákonitostí procesů degradace půd, omezit znečištění půdy, ověřit možnosti pro zlepšení stavu zemědělských, lesních a ostatních půd a navrhnout nápravná opatření. Závěrečná zpráva za první rok řešení (září – listopad) je zaměřena na základní popis problematiky působení degradačních faktorů na půdu. Uvedeny jsou hlavní zásady navrhované Směrnice na ochranu půdy EU a jejich promítnutí do řešení projektu. Jsou definovány hlavní degradační faktory: eroze, ztráty organické hmoty, zhutnění, salinizace, sesuvy, kontaminace, zábory , ztráty na biodiverzitě. U hlavních degradačních faktorů jsou uvedeny metody měření a hodnocení a též podkladové informace pro identifikaci ohrožených oblastí na území ČR.
|
|
|
Vliv těžebních technologií na lesní ekosystémy v Národním parku Šumava
VOKÁČ, Otakar
V důsledku diferenciace péče o lesní ekosystémy jsou na území NP Šumava lokality, kde vlivem lesní těžby dochází ke škodám na lesních ekosystémech. Jeden z nejvíce ovlivňovaných ekosystémů je půdní ekosystém, který je narušován četnými přejezdy používaných mechanizací. Mezi mechanizaci, která vykoná největší počet přejezdů na těženém území, se řadí přibližovací technika. Cílem této práce bylo získat a analyzovat údaje o používaných přibližovacích technologiích a vyhodnotit jejich vliv na lesní ekosystémy. Ve vybraných lokalitách Národního parku Šumava byla provedena analýza těžby, měření zahloubení stop, zhutnění půdy a odběr půdních vzorků pro zjištění hmotnostní vlhkosti půdy. Na základě získaných výsledků byly definovány negativní vlivy těchto technologií na vodní i vzdušný režim půdy. Součástí vyhodnocení jsou i doporučení pro snížení negativních důsledků těžby na půdu.
|
host ::
RSS.